|
| |
|
|
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
|
|
|
Staré a moderní odrůdy ovoce v drobném pěstitelství v mikroregionu Kralicka
Mikula, Miloš
Hlavním cílem práce je identifikace rozsahu a významu extenzivního pěstování ovoce na Kralicku. V teoretické části práce byly rešeršním šetřením zjištěny informace o historii ovocnictví a environmentálních, ekonomických i sociálních aspektech samozásobitelství. Dále se práce v empirické části zabývá shromážděním informací o starých a moderních odrůdách pěstovaných v daném mikroregionu. Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s místními obyvateli. Z výsledků práce můžeme vypozorovat, že v dnešní době mají staré odrůdy stále u pěstitelů své místo, i když šlechtění nových odrůd neustává.
|
|
|
Sběr plodů: (ne)tradiční strategie získávání potravin ve městě?
Růžičková, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Rypáčková, Pavla (oponent)
Výzkum sběru plodin z volné přírody představuje v zahraničí poměrně nový fenomén. V Česku se naopak jedná o běžnou záležitost s dlouholetou tradicí, ze strany vědecké komunity jí ale prozatím nebyla věnována větší pozornost. Z tohoto důvodu se touto činností zabývá následující diplomová práce. Skládá se ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia sběru plodin. Dochází zde k seznámení se s trendem samozásobitelství obecně jak u nás, tak v zahraničí. Podstatná část teoretického rámce se zabývá množstvím a typologií sbíraných plodin, důvody sběru, charakteristikami sběračů aj. Nastiňuje také problém interpretace západních akademiků o sběru plodin v postkomunistických podmínkách jako o strategii přežití. V druhé části se práce snaží pomocí smíšeného výzkumu zjistit, jaká je tradice sběru plodin v českých podmínkách v posledních desetiletích, kdo se sběru věnuje a jaké jsou důvody a motivace ke sběru. Pomocí analýzy statistických dat a metody rozhovorů je potvrzeno, že sběru se věnují lidé nejrůznějších demografických a socioekonomických charakteristik a motivací rozhodně není špatná ekonomická situace či potravinová nejistota. Práce tedy do jisté míry oponuje západnímu diskurzu o sběru plodin v postkomunistických podmínkách. Klíčová slova:...
|
|
|
Food self-provisioning in Russia: case study of Moscow and Saratov
Nenashev, Daniil ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Rypáčková, Pavla (oponent)
Domácí produkce potravin v Rusku: případová studie Moskva a Saratov Abstrakt Hlavním cílem této práce je zjistit specifika domácí produkce potravin v Rusku. Práce se snaží zachytit hlavní rysy v problematice "samozásobitelství", zaměřené na rozdíly mezi hlavním městem - Moskvou - a periferním městem - Saratovem. V teoretické části práce byly zvažovány odlišné náhledy na domácí produkci potravin zejména v Evropě. Výzkumná část této práce vychází z polostrukturovaných rozhovorů s 20 respondenty, 10 z Moskvy a 10 ze Saratova. Výzkum se snažil zjistit, jaké jsou hlavní důvody k tomu, aby si lidé pěstovali potraviny samostatně, a co motivuje lidi, aby se samozásobitelství věnovali v "ruských" podmínkách. Výsledky potvrdily hypotézy, že důvod k pěstování potravin závisí především na ekonomické situaci v oblasti pobytu respondenta. Důležitou roli hrají rovněž klima a kvalita půdy. Klíčová slova: domácí produkce; potraviny; samozásobitelství; Rusko
|
|
|
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
|
|
| |
host ::
RSS.